Kdo mířil na Hrad?

Obsah knihy: Kdo mířil na Hrad?

Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň vystřídalo devět mužů ve funkci prezidenta. Známe ale jejich protikandidáty a ty, o kterých se v různých érách jako o možných prezidentech vážně uvažovalo?
Prezidenti byli po celou námi sledovanou dobu voleni parlamentem, v období, kdy měl dvě komory – tj. v meziválečném Československu a po vzniku federace 1968/1969, na jejich společné schůzi. Mezi lety 1918 a 1992 byl prezident volen dvacetkrát, ale jen málokdy kandidovalo oficiálně více uchazečů. Nejen v éře socialismu, ale i v předchozích obdobích. Politický konsensus byl hledán a nalézán dříve, než došlo projednání volby do parlamentu a než proběhla volba samotná, tam to již měla být sázka na jistotu. Prezidentští vítězové od počátku republiky až do roku 1989 vyhrávali již v prvním kole.
Pokud se objevil oficiálně další kandidát, bylo možné to vnímat jako projev odmítnutí politického systému jako takového. A protože bylo zřejmé, že nekoaliční kandidát nemá šanci, můžeme takové politické vystoupení považovat za výrazné gesto. Kromě samotných vítězů volby – československých prezidentů – se však hovořilo o řadě jiných osobností, a to spíše neoficiálně než oficiálně. I když se prezidenty nestali, je bezpochyby zajímavé, jaká škála osobností takovou alternativu tvořila. Zajímavé je i to, že nejvíce se otevřela potenciální škála kandidátů ve zlomových letech 1938 a 1968, kdy rezonovala představa zásadní změny, depresivní pomnichovské a optimistické demokratizační. Za upozornění stojí i to, že právě v těchto dvou volbách byl hledán kandidát mimo profesionální politiku, v intelektuální, akademické, podnikatelské či vojenské sféře. Hledání mimo politiku může mít různé motivace, každopádně svědčí o snaze distancovat se od dosavadního establishmentu, protože prezident, i když plní i funkce reprezentativní, je především politickým činitelem.