Úvodná stránka › Knihy › Beletria pre dospelých › Svetová súčasná › Zloděj kufrů

Zloděj kufrů

Vydavateľ:	Odeon CZ (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk:	český
Formát:	Kniha
Vydanie:	2008/11
Poradie vydania:	1.
Nie je na sklade. Informácie o dostupnosti Posledná zmena: 11.03.2025 02:58

Prečo sa prihlásiť?

(všetky ceny sú uvádzané vrátane DPH)

Priemer: 4.0

Hodnotené (2x)
Komentáre (0)
Recenzie (0)
Informuj priateľa

Obsah knihy: Zloděj kufrů

Ludvíček a Markétka. Jí je dvanáct a on je o dva roky starší. Taky je už dva roky v Terezíně: Ludvíček je čtvrtinový Žid a sirotek, přišel sem z dětského domova, zatímco Markétka přijela společně s rodiči a bratrem. Chlapec vykonává různé práce, přivydělává si jako nosič kufrů, zametá ulice, vozí mrtvé… Především však kufry vykrádá - vybírá si ty, které mohou být bohatých lidí, bere si, co se mu hodí nebo co potrebuje, co by mohl vyměnit. Postupem času se naučil odhadovat kufry i jejich majitele, takže se nesplete. Bere bohytým, protože těm chybět nebude, zatímco chudým to málo nechává. Pravidla, která platí v běžném světě, přece neplatí. Krást? Krást! I Markétka, která tohle chování nedovede vůbec pochopit, s ním později souohlasí. Abys přežila, musíš se přizpůsobit, musíš udělat cokoli. I v tomhle pekle můžeš být šťastná, vysvětluje Ludvíček dívce. Je do ní zamilovaný až po uši. Ještě nikdy nebyl tak šťastný!

Detaily o knihe

Názov: Zloděj kufrů

Objednávací kód -

Zobraziť podrobnú špecifikáciu

Hodnotenie čitateľov

Knihu ešte nikto nekomentoval, budete prvý.

Pridajte svoj komentár

Kontrolná otázka: Koľko je sedem krát dva?
Nadpis
Vaše hodnotenie
Human check: Leave this field empty
Komentár
Vaše meno
E-mail (nebude zverejnený)
V odpovedi prosím používajte iba číslice.
	Prečítal som si a porozumel som zásadám spracovania a ochrany osobných údajov

Ukážky z knihy

A tak se zase těšil, co přinese Markétce Fischerové zítra, když bude mít příležitost, i kdyby to měla být sedmikráska.
Ludvíček vycítil ocenění. Nejvíc, co mohl v Terezíně dostat. Povznášelo ho to. Cítil, jak roste. Byl větší nebo dokonce lepší. Jak je jí blízko a Markétka jemu. Neměl pro to míru, ale vnímal to jako zrní pro Kleopatru, na dlani. Radost z toho, co jí připadalo dobré. Smutek z jejího smutku. Nikdo by mu nevymluvil, že vykrádat kufry pro někoho je krásné.
Když se ho někdo z kamarádů ptal: Jak se máš? Odpovídal: Dobře, kradu.
Krást bylo krásné, pokud to bylo nezištné, nebo se alespoň o kořist dělit. Morálku dělil na učitelskou, blbou a příležitostnou, tu svou. Tajně věřil, že to, co okradeným chybí, jim někdo nebo něco vynahradí.
Stejně tak by mu nikdo nevymluvil, že posuzuje dobře, co je správné a co ne.
Může být nesprávné krást těm, co mají?
Nekrást znamenalo neodpírat zlu. Necítil vinu, že žije a krade.
Nikomu nic nedlužím, říkal si. Jako mnoho jiných.
A v duchu si opakoval: Mám bezvadnou kamarádku.
Vnímal, jak ztrácí meze toho, co by pro ni chtěl udělat, třebaže to ještě neudělal.