Úvodná stránka › Knihy › Beletria pre dospelých › Svetová súčasná › Cukrový klaun

Cukrový klaun

Vydavateľ:	Knižní klub (EUROMEDIA GROUP, a.s.)
Jazyk:	český
Formát:	Kniha
Vydanie:	2008/10
Poradie vydania:	1.
Nie je na sklade. Informácie o dostupnosti Posledná zmena: 04.03.2025 03:51

Prečo sa prihlásiť?

(všetky ceny sú uvádzané vrátane DPH)

Priemer: 3.25

Hodnotené (4x)
Komentáre (0)
Recenzie (0)
Informuj priateľa

Obsah knihy: Cukrový klaun

Vojenský újezd Boletice, jižní Čechy, polovina devadesátých let. Po rozchodu rodičů zůstává dvacetiletý Aleš s matkou a ve volném čase fotí pozůstatky zaniklých vesnic u bývalých grafitových šachet. Ale nejvíc ho přitahuje kolický zámeček, místo spojené s tajnými dětskými výpravami a otázkami, na které nikdo z těch, co přišli po válce, neumí odpovědět: Co je pravdy na legendách o mužích, kteří si kopali díry v zemi a čekali v nich na konec světa? Proč se na zámku nechal za války zaměstnat nejbohatší kolický sedlák? K čemu sloužily tajemné bedny, které se sem vozily až z Rakouska? A najde se někdo, kdo dokáže zámeček i jeho rozlehlou zahradu ještě zachránit? Když se nečekaně objeví nový majitel, život v okolních vesnicích se změní. Místní dostávají práci, do Kolic přijde prapodivný dopis z Německa a Aleš se po tragické smrti své kamarádky rozhodne postavit zlu, které se rozlézá v opuštěných grafitových šachtách…
Fascinující příběh inspirovaný skutečnou událostí o lidech, kterým vzali domovy, ale nevykořenili jejich lásku k místu, kde se narodili.

Detaily o knihe

Názov: Cukrový klaun

Objednávací kód -

Zobraziť podrobnú špecifikáciu

Hodnotenie čitateľov

Knihu ešte nikto nekomentoval, budete prvý.

Pridajte svoj komentár

Kontrolná otázka: Koľko je päť krát dva?
Nadpis
Vaše hodnotenie
Human check: Leave this field empty
Komentár
Vaše meno
E-mail (nebude zverejnený)
V odpovedi prosím používajte iba číslice.
	Prečítal som si a porozumel som zásadám spracovania a ochrany osobných údajov

Ukážky z knihy

Kdepak asi skončila lešanská kronika, pomyslel si. Podle protektorátního nařízení z roku 1940 měla být předána krumlovskému okresnímu úřadu, ale k tomu nikdy nedošlo - někdo ji celou válku schovával doma. Kotas ji jednou viděl jako kluk; na první straně stálo velkým ozdobným písmem LEŠANSKÁ KRONIKA a hned na druhou stranu vlepil starosta fotku lešanské návsi - tedy spíš obrovské louže, která se rozprostírala před kostelem a u níž se věčně kolíbaly husy. Jeden ze sedláků k ní vysypal obrovskou hromadu kamene, aby ji později ohraničil úhlednou hrází, což se mu ovšem nikdy nepodařilo. Zatlučené okno zvonice připomínalo oko, které nedokáže snést výhled na náves a na dvory za vraty statků; ani nebylo divu, hnůj stál obvykle uprostřed dvora vedle studny, ke které chodili močit psi, krávy i hospodář. Některé vesnice vydaly obecní nařízení, podle kterého se nesměly na náves pouštět slepice, husy a kachny, ale v Lešanech na takové novoty nikdo ani nepomyslel.
Nemám doma ani jedinou fotku Lešan, pomyslel si roztrpčeně a v tom okamžiku zdvihl Aleš aparát a vyfotil ho.
To byla poslední kapka.